Úvod

Ve FCB skupině Prána - život ve světle někdo nasdílel video - rozhovor Igora Chauna, kde jednak pranýřuje Petra Tichého, jednak pránu jako celek. Tu (a o ní) soudí akademicky dva lidé, z nichž ani jeden s ní nemá žádnou zkušenost, o to však radostněji, a paní, která říká, že byla Petrem zhypnotizovaná, ale pak jí její partner vysvětlit, že na práně není, protože jeho definice breatharianismu je jiná. Totéž video poslal někdo do skupiny Pránická výživa - český pránický přechod.

Nasdílet jsem ho odmítla.

I kdyby všechno, co se tam říká, bylo pravdivé, emoce, soudy i závěry o práně na základě zkušenosti s Petrem z toho totiž dělají nejenom smutnou (ovládání ve vztahu) a velmi neinformovanou, ale především toxickou věc.

Video jsem nenasdílela i proto, že by to ode mne (vlastní přechod 2012, provázení a workshopy od 2014) mohl Petr považovat za konkurenční podpásovku. Jakkoli jsem nikdy rozhodně nepatřila mezi Petrovi fanynky, celkově mi to nepřipadá ani vůči němu (a už vůbec ne vůči práně), fér.

Protože je ale v rozhovoru spoustu omylů a nepravd, postupně se ze své zkušenosti vyjádřím k omylům (půst a přechod na pránickou výživu lze srovnávat asi jako půst a anorexii), které v něm zazněly.

V tento okamžik využívám toho, že jsem o svojí zkušenosti s přechodem kdysi hovořila do filmu Viliama Poltikoviče Žijeme z energie, jsme energie, a Viliam mi potom dal záznam celé mé výpovědi o přechodu i prvních zkušenostech po něm (ke shlédnutí zde https://www.cesky-pranicky-prechod.cz/co-se-do-filmu-neveslo/

To, co by asi mělo v souvislosti s filmem jako nejdůležitější zaznít, je, že pránická výživa není cíl, ale důsledek cesty.

Jakákoli černobílost, rigidita, chtění, závislosti, ovládání - včetně ovládání ve vztazích - jsou tu na překážku.

Není tu místo pro nová dogmata, pránická výživa v nás probouzí a nechává růst vnitřní svobodu - proto každý, kdo přechod zažil, a udržel se na práně, třeba jen několik týdnů, jej vnímá jako obrovskou změnu, duchovní posun, otevřenost. Spojení s Bohem, žít každý okamžik jako modlitbu. Ne chtění sidhi, odlišovat se a vynikat - pak to nefunguje. Stejně tak ani jako potlačení nebo odříkání si něčeho: je to obrovské ano, otevření se Životu. A výměna něčeho, co pro nás už není tak lákavé, a neposkytuje nám takový požitek, za něco podstatně kvalitativně lepšího a přitažlivějšího - jinak to nemůže fungovat.

A je a není pro každého: máme různé úkoly a různé cesty a každý jsme (právě pro tuto) jinak připravený - jsme jako jinak zralé ovoce, pokud i právě na tomto stromu.

A také, všichni máme své vlastní cesty.

Pro někoho může znamenat ten největší posun zbavit se potřeby dogmat, a černobílosti.

Otevřenost.

Nemít si za zlé, že právě já jdu jinudy, anebo se mi nepodařilo, o co jsem usiloval.

Laskavost vůči sobě, i jiným - a odlišnostem zkušeností i cest.

Lenka Clara, 27. června 2022
www.cesky-pranicky-prechod.cz
FCB skupina Pránická výživa Český pránický přechod